Zpěvácký spolek Vlastimil

Založení a význam

Ustavující valná hromada pěveckého sboru Vlastimil se konala 1. listopadu roku 1862. Účastnilo se jí 61 osob, které zvolily předsedou Antonína Šantu, litomyšlského děkana. Na založení spolku měli velký podíl Josef Valouch, který se stal jeho prvním jednatelem, a Theodor Tomášek, kapelník ostrostřelecké kapely, jenž se záhy stal i prvním sbormistrem Vlastimila.

Samotná činnost spolku však začala již dne 8. března 1862, kdy se na městské radnici na základě výzvy ke shromáždění ze dne 28. února sešlo 103 přihlášených členů. Na této schůzi byl zvolen prozatímní výbor, který vypracoval stanovy spolku.

Význam Vlastimila nespočíval vždy pouze v jeho uměleckém poslání. Jeho působnost byla mnohem širší. Zajisté byl základem hudebního života v Litomyšli a dal podnět ke vzniku dalších organizací, které mnohdy doplňovaly muzikální život Litomyšle. Vlastimil působil i při nejrůznějších oslavách literárních, politických a kulturních. Bez jakékoliv nadsázky můžeme říci, že nebylo významné události v Litomyšli, při níž by spolek nezpíval. Jeho členové zkrátka můžou hrdě prohlásit: "Byli jsme skoro u všeho".

Vlastimil se začal postupně rozrůstat, což mu záhy umožnilo předvádět i tak náročná vystoupení jako byly například opery. Od roku 1912 měl sbor i ženský oddíl. V roce 1940 navíc vznikl dětský oddíl, který byl o tři roky později rozšířen také o dívčí část.

Sbormistři

Theodor Tomášek 1862
Václav Svolba 1862–1867
Antonín Paďour 1868–1869
František Wohlang 1870–1871
Roman Nejedlý 1872–1883
Josef Šťastný 1884–1886
František Vogner 1887
Emanuel Stirský 1887–1888
Josef Šťastný 1889–1893
František Zörnig 1894–1900
František Vogner 1901–1903
František Zörnig 1903
Emanuel Stirský 1903
Břetislav Štastný 1904–1922
Jaromír Metyš 1922–1958
Pavel Nádvorník 1958–1968
Jan Doležal 1968–1970
Adolf Mráček 1970
František Jiříček 1971–1972
Norbert Muzikant 1973–1974
Stanislav Kašpar 1975–1976
Vítězslav Veselý 1977–1979
Karel Rotschein 1980–1981
Oldřich Heyl 1982–1997
Renata Pechancová 1997–2001
Dana Ludvíčková 2001–2003
Zdeněk Kudrnka 2003–2005
Martin Profous 2005

Roman Nejedlý (1844–1920)
Narodil se v Dětenicích na Jičínsku, kde ho učil Josef Foerster. Studoval na učitelském ústavu v Praze, kde také získal hudební vzdělání i praxi. Jako učitel začínal v Bělé pod Bezdězem, do Litomyšle přišel roku 1871. V letech 1872–1882 byl sbormistrem Vlastimila. Je autorem didaktických hudebních pomůcek a řady spíše drobnějších hudebních, hlavně vokálních kompozic. Psal ale také hry se zpěvy a na počest 40letého jubilea vlády císaře Františka Josefa I. složil Te Deum. Později onemocněl nervovou chorobou, která ho donutila změnit způsob života. Z Litomyšle odešel na počátku 20. století do Prahy, ale ani zde neustal ve své kompoziční a sbormistrovské činnosti. Zemřel v Mnichově Hradišti.

František Vogner (1850–1930)
Pocházel z Vraclavi u Vysokého Mýta, studoval na nižší reálce ve Vysokém Mýtě a od roku 1867 dvouletý učitelský ústav v Hradci Králové. Jeho prvním působištěm byly Morašice, ale již roku 1871 nastoupil na chlapecké škole v Litomyšli, kde se záhy zapojil do kulturního a spolkového života. V letech 1887 a 1901 až 1903 byl sbormistrem Vlastimila. Ovládal, jak bývalo zvykem, několik hudebních nástrojů. Je autorem vokálních a instrumentálních skladeb a her se zpěvy i dětských zpěvoher. V roce 1917 mu vyšel sborník skladeb nazvaný Vlastní silou.

Břetislav Šťastný (1874–1936)
Narodil se v Litomyšli a po maturitě na zdejším gymnáziu studoval na varhanním oddělení pražské konzervatoře. Začínal jako pedagog v Olomouci, ale brzy přešel do Litomyšle, kde rovněž působil jako učitel hudby, od roku 1904 vyučoval zpěv na městském pedagogiu. V letech 1904–1922 byl sbormistrem Vlastimila. V roce 1922 odešel do Přerova, pak do Znojma, a chystal se k návratu do Litomyšle – avšak zemřel v brněnské nemocnici. Je též autorem některých vokálních kladeb.

Jaromír Metyš (1896–1975)
Známý a významný kulturní pracovník je litomyšlským rodákem. Studoval na zdejším gymnáziu, v roce 1914 vstoupil do královéhradeckého katolického semináře. Po absolvování třetího ročníku vystoupil a navštěvoval v pražském Karlíně jednoroční obchodní kurs. V roce 1921 se v Litomyšli stal městským knihovníkem a učitelem náboženství nově vzniklé československé církve. V březnu 1922 byl ordinován jejím knězem a až do konce svého pobytu v Litomyšli spojoval ve své osobě poslání duchovního a neúnavného kulturního pracovníka, např. městského kronikáře a redaktora příležitostných sborníků, zejména ale sbormistra Vlastimila a pohotového klavírního doprovázeče, a to i předních českých pěvců a instrumentalistů. V roce 1958, když již byl v důchodu, odešel do Moravské Třebové, kde se opět uplatňoval jako sbormistr, tentokrát pěveckého sdružení Smetana, a jako městský kronikář. Až do svých posledních dnů nepřestal pracovat.

Významné události a výročí, při kterých Vlastimil vystupoval

16. 8. 1863 – svěcení praporu Vlastimila
16. 5. 1868 – kladení základního kamene Národního divadla
14. a 15. 8. 1888 – výročí 25ti let svěcení praporu Vlastimila
13. 7. 1890 – 20 let trvání Sokola
15. 7. 1894 – zahájení Okresní průmyslové národopisné výstavy v Litomyšli
18. 7. 1894 – 250 let gymnázia
29. 6. 1929 – zahájení Krajinské výstavy východních Čech v Litomyšli
18. 3. 1930 – poslední pocta Aloisi Jiráskovi
1937 – sjezd českých bibliofilů
28. až 30. 8. 1945 – sjezd hudebních pedagogů
29. 6. 1947 – převzetí litomyšlského zámku do správy Národní kulturní komise
28. 9. 1947 – přejmenování obce Čistá
19. 9. 1948 – přejmenování náměstí v Litomyšli
1986 – celostátní seminář filmových klubů
1996 – rekviem za Eduarda Hakena
2005 – 100. výročí Smetanova domu
2009 – sázení stromů u sokolovny
30. 5. 2009 – 750 let města Litomyšl

Vystoupení Vlastimila během významných návštěv v Litomyšli

18. 9. 1880 – při návštěvě Bedřicha Smetany
10. 9. 1889 – při návštěvě císaře Františka Josefa I.
27. 2. 1892 – pro Antonína Dvořáka na Karlově
31. 10. 1926 – při návštěvě bratislavského župana dr. Methoda Belly
9. 7. 1929 – při návštěvě prezidenta T. G. Masaryka
10. 11. 1942 – pro hudebního skladatele Jaroslava Křička na počest jeho 60. narozenin
10. 4. 1994 – pro církevní hodnostáře z celé republiky i zahraničí k příležitosti 650 let biskupství
15. 4. 1994 – při setkání sedmi středoevropských prezidentů

Účast na odhalování pomníků a pamětních desek

17. 6. 1894 – pomník Aloise Vojtěcha Šmilovského
16. 6. 1912 – Smetanova deska na pivovaru
4. 5. 1913 – deska Julia Mařáka
19. 6. 1921 – památník na Růžovém paloučku
19. 6. 1921 – pomník Jana Amose Komenského v Litomyšli
24. 9. 1921 – Jiráskova deska na Buřvalce
22. 6. 1924 – Smetanův pomník v Litomyšli
14. 8. 1927 – Smetanův pomník v Poličce
17. 6. 1928 – deska legionáři Tobkovi v Lažanech
28. 10. 1930 – památník padlým
1931 – deska legionáře Švece v Horním Újezdě
10. 7. 1932 – deska Boženy Němcové na Horách u České Třebové
7. 4. 1935 – deska Jana Voborníka na Spořitelně
9. 6. 1935 – deska Adolfa Heyduka na Rychmburku
10. 8. 1936 – deska Otakara Ostrčila ve Vápenném Podole
5. 9. 1937 – deska Jana Hillera
12. 9. 1937 – deska Terézy Novákové v Budislavi
29. 9. 1946 – deska Ing. C. Janu Vaňatovi v Litomyšli
7. 7. 1951 – položení základního kamene pomníku Aloise Jiráska
27. 6. 1954 – Smetanův pomník v Novém Městě nad Metují
1957 – deska Bohuslava Martinů v Poličce
25. 5. 1959 – pomník Bedřicha Smetany v Moravské Třebové
25. 9. 1960 – památník Rudé armády v Moravské Třebové
20. 6. 2002 – deska Jaromíru Metyšovi

Účast na otevírání budov a areálů

11. 6. 1905 – Smetanův dům
26. 8. 1923 – gymnázium
22. 6. 1924 – rodný byt Bedřicha Smetany
26. 10. 1924 – škola ve Strakově
16. 8. 1925 – sokolovna
13. 5. 1928 – muzeum
18. 8. 1929 – Tylův dům v Poličce
6. 7. 1931 – urnový háj
2010 – areál stavební firmy Černý

Zahraniční zájezdy

Vlastimil také několikrát vyjel za hranice země a předvedl tam několik vystoupení. Zahraniční pobyt byl vždy spojen s nějakým doprovodným programem, během něhož navštívili umělci významná místa a různé památky.

1984 – Německá demokratická republika: Nordhausen a Bleicherode
1987 – Německá demokratická republika: Nordhausen a Bleicherode
1989 – Německá demokratická republika: Sollstedt a Nordhausen
1992 – Spolková republika Německo: Werl
– Nizozemí: Roden a Dwingeloo
1994 – Francie: Senlis, Claye-Souilly
2004 – Slovensko: Levoča
2006 – Nizozemí: Giethen a Roden
2009 – Nizozemí: Roden
2010 – Slovensko: Levoča

Významné hudební soutěže a festivaly

1928 – Festival Pěvecké obce československé v Praze
1934 – Pěvecký festival v Praze (za účasti 6000 pěvců)
1949 – Smetanova Litomyšl: sjezd pěvců župy Fibichovy
1957 – Krajská slavnost písní a tanců v Pardubicíc
1959 – Krajská slavnost v Litomyšli
1962 – Okresní pěvecký festival Lidové umělecké tvorby v Moravské Třebové
1967 – Krajská pěvecká soutěž v Holicích
1983 – Písně přátelství ve Svitaváchv 1983 – Putování za studánkami ve Vlčkově
1986 – Mladá Smetanova Litomyšl
1988 – Křičkovo Jevíčko
1988 – Pražské jaro
1993 – Kocianova houslová soutěž v Ústí nad Orlicí
1993 – Mezinárodní sborový festival
1994 – Mezinárodní sborová soutěž Bedřicha Smetany
1995 – Janáčkovy Hukvaldy
1996 – Hudební festival v Těšíně v Polsku
1998 – Festival amatérských pěveckých sborů ve Svitavách
2000 – Svátky písní v Olomouci
2006 – Festival komorních a chrámových sborů v Cholticích
2010 – Tomáškova a Rubešova Skuteč
2010 – Musica sacra v Levoči
2011 – Festival sborů v Heřmanově Městci
Řady festivalů a soutěží se Vlastimil účastnil opakovaně a zde je zmíněna jen první účast na akci.

Opery

Za vrcholné počiny v rámci činnosti pěveckého sboru Vlastimil můžeme považovat opery, jejichž inscenaci zvládli členové spolku samostatně či ve spolupráci s dalšími umělci.

Prodaná nevěsta (Bedřich Smetana) 1876, 1940
Hubička (Bedřich Smetana) 1882, 1934, 1952
V studni (Vilém Blodek) 1882, 1898, 1933, 1944, 1953
Car a tesař (Gustav Albert Lortzing) 1886
Dalibor (Bedřich Smetana) 1905, 1942
Čarostřelec (Carl Maria von Weber) 1907, 1931
Tajemství (Bedřich Smetana) 1909
Dráteník (František Škroup) 1930, 1955
Vodař (Luigi Maria Cherubini) 1932
Dvě vdovy (Bedřich Smetana) 1938
Tvrdé palice (Antonín Dvořák) 1937, 1938, 1944
Starý ženich (Karel Bendl) 1948
Lazebník Sevillský (Gioacchino Antonio Rossini) 1949
Braniboři v Čechách (Bedřich Smetana) 1952

Nejčastěji zpívané dílo – Bedřich Smetana: Píseň česká

Jedná se o smíšený sbor na slova Jana z Hvězdy s doprovodem orchestru dle předlohy Bedřicha Smetany, který má celkem 4 části. Mohutnost skladby vyžaduje početný sbor, a proto se v poslední době sbory pro zpěv tohoto díla spojují, nebo vzhledem ke klesajícímu počtu, zejména mužů, bývá věta vynechávána.

Česká píseň vždy patřila ke stálému repertoáru pěveckého sboru Vlastimil a v minulosti byla zpívána v různých seskupeních i samostatně, a to hlavně při slavnostních příležitostech, jejichž přibližný výčet následuje.

24. 6. 1914 – koncert s Litomyšlskou filharmonií
26. 2. 1921 – první velký koncert po 1. světové válce
3. 3. 1923 – zahájení Smetanových oslav
22. 6. 1924 – odhalení Smetanova pomníku
28. 10. 1928 – výročí deseti let vzniku republiky
29. 6. 1929 – zahájení Krajinské výstavy východních Čech
17. 3. 1934 – koncert českých učitelů
30. 9. 1934 – ukončení Smetanovy výstavy
1944 – společně s Pěveckým sborem českých učitelů
27. 9. 1945 – 40. výročí Smetanova domu
6. 5. 1951 – koncert pěveckých sborů východočeské diecéze v Hradci Králové
17. 5. 1952 – 90 let Vlastimila
8. 9. 1957 – slavnostní koncert v rámci družby měst Litomyšl – Kroměříž
24. 9. 1959 – odhalení pomníku Bedřichu Smetanovi v Moravské Třebové
25. 9. 1960 – odhalení pomníku Rudé armádě v Moravské Třebové
1962 – 138. výročí Bedřicha Smetany
28. 5. 1964 – koncert v České Třebové
5. 5. 1965 – koncert ve Svitavách
11. 6. 1967 – Smetanova Litomyšl
5. 6. 1970 – Vysoké Mýto
1974 – Smetanova Litomyšl
2. 7. 1978 – Smetanova Litomyšl
11. 1. 1984 – Zahajovací koncert Roku české hudby
23. 2. 1984 – koncert pro žáky 7. a 8. tříd ve Smetanově domě (pouze čtvrtá věta)
19. 5. 1984 – ve Sloupnici na koncertu přátelství
26. 5. 1984 – ve Vlčkově na Putování za studánkami
30. 5. 1984 – v Poličce na koncertu k Roku české hudby
24. 6. 1984 – slavnostní koncert východočeského pěvectva jubilantům Roku české hudby
6. 10. 1984 – koncert k 35. výročí vzniku Německé demokratické republiky v Bleicherode (pouze čtvrtá věta)
9. 10. 1987 – v Litomyšli
29. 5. 1988 – Pražské jaro v Praze
18. 3. 1992 – Litomyšlský salon
16. 3. 1994 – hold Bedřichu Smetanovi
30. 10. 1994 – závěrečné matiné 1. sborového festivalu Bedřicha Smetany (bez třetí věty)
30. 9. 1995 – zahájení Mezinárodního sborového festivalu (pouze první část)
2. 10. 1995 – zakončení Mezinárodního sborového festivalu (pouze první část)
29. 5. 1997 – zahájení Mezinárodního sborového festivalu
3. 6. 1997 – 400. litomyšlský hudební večer
25. 4. 1998 – 3. festival amatérských pěveckých sborů ve Svitavách
10. 6. 2005 – 100. výročí Smetanova domu
12. 5. 2007 – Chrudim (pouze první část)
28. 5. 2011 – koncert v Heřmanově Městci (první a čtvrtá část)

Text Písně české

Věta I. "Posvátná"
Píseň česká slavně znívá,
v chrámu páně když se zpívá,
kde duch prost vší pozemskosti
na perutích pobožnosti
k vyšším stanům zalétá.
Píseň česká slavně znívá,
když lid "svatý, svatý" zpívá.

Věta II. "Milostná"
Píseň česká sladce plyne,
z úst dívenky když se vine.
Jako mezi květinami
když potůček lučinami
ku své řece pospíchá.
Píseň česká sladce znívá,
dívka když o lásce zpívá.

Věta III. "Společenská"
Píseň česká libě znívá,
když společně se zpívá.
Jako když větérci máje
laškují s větvemi háje,
tak tu rozmar s námi hrá.
Libě česká píseň znívá,
když ve spolek se zpívá.

Věta IV. "Vlastenecká"
Píseň česká srdce jímá,
brzy proudí, brzy hřímá,
někdy lahodou oplývá,
jindy žalem se odívá.
Tu zas frašně štěbetá.
Nejvřeleji ale znívá,
Lásku k vlasti když rozhřívá!

Eva Kolářová, Regionální muzeum v Litomyšli