Regionální muzeum v Litomyšli
Muzeum - místo setkávání

Válečný rok 1918 v Litomyšli - červen

Po bouřlivém květnu nastal klidnější měsíc. Alespoň pro Litomyšl, jinde bylo rušněji a následky byly pocítěny i zde. V červnu 1918 se konal pohřeb středoškolského profesora Jožy Slezáka, který byl zastřelen zbloudilou střelou, když se náhodnou připletl k drancování vlaku se špekem na pardubickém nádraží. Maďarští vojáci tam zastřelili celkem pět osob.

Stát na udržení armády v chodu potřeboval značné finanční prostředky. Poskytnout je měli občané. V červnu byla vyhlášena osmá válečná půjčka. Od počátku války rostl nátlak na upisování, nadřízení museli tlačit na své podřízené, učitelé na děti. Učitelé obcházeli dům od domu a přesvědčovali lidi, často ale úmyslně podávali výklad tak, aby vyzněl spíše jako varování. V roce 1917 bylo úřady vyhrožováno dovolenkářům, že půjdou hned zpět na vojnu, neupíší-li. Upisovaly také obce - Litomyšl celkem přes 920 000 korun. V červnu 1918 bylo postupováno mírněji, nikdo ve výhodnost půjčky nevěřil.

Určité uvolňování bylo znát i na společenském ruchu. V červnu se konala první akademie Sokola za války. Trvala čtyři dny a účastníci se na ni sjížděli z celého okolí. Sokol byl považován za podezřelou organizaci (v březnu 1917 proběhly u jeho litomyšlských představitelů domovní prohlídky). Jeho činnost byla navíc, podobně jako u ostatních spolků, omezena odvody. Jen jeden spolek válce navzdory vznikl. V červnu 1918 byl po přednášce Jiřího Guta založen odbor českých turistů.

červen 1918

Ani mírnější režim však nemohl pominout podezření ze zrady. Učitel na odpočinku Mikolášek tak byl v červnu 1918 vyslýchán, byla prohledána jeho korespondence se třemi syny, kteří všichni upadli do ruského zajetí. Litomyšl balancovala celou válku mezi loajalitou k císaři a odporem k jeho politice. Mnohem viditelnější byla zpočátku loajalita.

Na vítězství musely rakouské zbraně čekat dlouho. Až v prosinci 1914 mělo okresní hejtmanství příležitost požadovat oslavy dobytí Bělehradu. Městská rada vyhověla vyvěšením praporů a její schůzi zakončilo trojí provolání slávy císaři. Rakušané byli z Bělehradu brzy vyhnáni, to se už pochopitelně tolik neopěvovalo. K oslavám vítězství se připojovala i katolická církev. V červnu 1915 se po dobytí Lvova konaly v proboštském chrámu slavnostní bohoslužby. Probošt František Mimra tvrdě kázal proti Masarykovi a legiím i v průběhu roku 1918.

červen 1918 červen 1918

Pravidelnou příležitostí k loajalistickým slavnostem bývala výročí členů panovnického rodu. Velké oslavy proběhly v srpnu 1915, kdy se František Josef dožil 85 let. Oslavováni byli i úspěšní válečníci - v červnu 1916 byly přejmenovány panské vale na třídu arcivévody Bedřicha - vrchního velitele armády. František Josef zemřel 21. listopadu 1916. Ve školách bylo přerušeno vyučování, město znělo vyzváněním kostelních zvonů a odělo se do černých praporů. Nástupce starého mocnáře, Karel I., byl mnohem skromnější, oslavy jeho narozenin se odehrávaly bez hudby, stačilo mu vyvěšení praporů a příspěvky na charitu. V dubnu 1917 byly přesto na jeho počest vysázeny akáty na Toulovcově náměstí a v srpnu téhož roku mu přišel vzdát hold průvod organizovaný obyčejnými lidmi.

V místním tisku byly zveřejňováni vyznamenaní vojáci. Udělování poct se nevyhnulo ani civilistům - hlavně úředníkům, ale např. i manželé Rejmannovi z Litomyšle získali vyznamenání, protože všech jejich osm synů bylo na vojně. Podobné pocty se neodmítaly, na otevřený protirakouský nehospodský odpor se v Litomyšli nepostavil nikdo. Inspektor četnictva Tišljar si tak na inspekci o smýšlení obyvatelstva mohl klidně kromě četnických kasáren prohlédnout také výstavu zavařenin a zúčastnit se honu v Končinách.

Na Litomyšlsku panoval klid. V září 1914 proběhla všeobecná zemská razie zaměřená na špionáž a dezerce. Výsledkem bylo zadržení dvou zlodějů v Dolním Újezdě a dvou cikánek v Litomyšli. Lidé se dostávali do potíží spíše neuváženými řečmi než protistátními činy. V dubnu 1915 opilý dělník Josef Bergr na náměstí prozpěvoval: „My na vojnu nepůjdeme, my se na ni vy...“, a dostal tři týdny vězení za opovrhování osobou císařovou. Neopatrné bylo diskutovat s Němci, např. František Dvořák z Pazuchy dostal rok vězení, když se pohádal na poli s Němcem ze Strakova o příčinách války. Obchodník Alexandr Malich z Litomyšle strávil ve vazbě měsíc kvůli křivému udání janovského Němce, který se tak chtěl vyhnout splácení dluhu. Václav Marel musel snášet občasné prohlídky a vyšetřování kvůli svým dvěma synům v ruském zajetí. Rakouské úřady ale byly schopné projevit i shovívavost - Karel Popler byl jen pokárán na hejtmanství po anonymním udání, že v hospodě prohlásil: „Císařové, králové a všichni panovníci, chtějí-li míti válku, mají se práti mezi sebou a nehonit lid na jatky.“

Petr Chaloupka, Regionální muzeum v Litomyšli

 

Aktuality | Expozice | Rodný byt Bedřicha Smetany | Portmoneum | Kontakty

© 2014 Regionální muzeum v Litomyšli | info@rml.cz | RML je zřizováno Pardubickým krajem

Mapa stránek E-mail Facebook