Regionální muzeum v Litomyšli
Muzeum - místo setkávání

První republika

Radost ze vzniku svobodné republiky nezůstala pochopitelně dominujícím prvkem společenské nálady nadlouho. Po odstranění společného nepřítele se začaly objevovat první rozpory. Přirozeným prostředkem k jejich vyjádření se staly konečně opravdu demokratické volby, kterých se mohly poprvé účastnit i ženy. Jako první proběhly v roce 1919 obecní volby, purkmistrem se stal František Lašek a zůstal jím až do roku 1941. Zpočátku byli v Litomyšli nejsilnější sociální a národní demokraté, později lidovci a národní demokraté. Komunisté bývali třetí. Jejich poměrně silné postavení bylo zaviněno těžkou ekonomickou situací a polovičatými sociálními reformami (např. pozemková reforma měla pomoci chudým bezzemkům, ale ti z ní příliš neprofitovali, naopak město Litomyšl rozšířilo po dlouhých tahanicích svůj majetek, když získalo v roce 1933 z Thurn-Taxiského velkostatku 925,5 hektaru lesů).

Po válce vládla všude nezaměstnanost a drahota. V roce 1920 se v Eggerově textilce stávkovalo kvůli nízkým mzdám. Mnohem hůře na tom byly místní malé obuvnické závody, které postupně ničila Baťova konkurence; přežil jich jen zlomek. Životní úroveň přesto rostla (vyrůstaly nové obytné čtvrti – Nová, Fügnerova, Husova, U Prokopa; Litomyšl začaly s okolím spojovat početné autobusové linky...).

Až hospodářská krize po krachu na newyorské burze v roce 1929 zasáhla Litomyšl plnou silou. Československo se vzpamatovávalo velmi pomalu, protože vládní opatření nebyla příliš razantní. V opozici byli nejaktivnější komunisté. Pořádali i v Litomyšli mnoho protestních schůzí a demonstrací a rozšiřovali tu své letáky. Zdeněk Nejedlý lživě vychvaloval poměry v Sovětském svazu. Předseda místní organizace Jaroslav Lochman byl již tehdy obviňován z autoritativního vedení. Demokratická levice (národní socialisté a sociální demokraté) si proto držela odstup, i demonstrace na 1. máje pořádala odděleně. Samostatně tu protestovali i zemědělci (v květnu 1932). V boji s krizí pomáhaly jen nesystémové prostředky – tzv. nouzové práce (opravy komunikací apod.), sbírky na nezaměstnané nebo vývařovny pro děti a staré lidi (poslední fungovala ještě v roce 1937).

Vedle radikální levice díky krizi posilovali i čeští fašisté. Ti měli v Litomyšli včetně venkovských stoupenců kolem 500 členů, jejich předseda Prokop Hruška byl jedním z předních funkcionářů strany. Častým hostem v Litomyšli byl i celostátní předseda Radola Gajda. Po obecních volbách 1931 měli fašisté zastoupení i v zastupitelstvu. Velkou demonstraci uspořádali v červenci 1932. Demokratická levice spolu s legionáři brzy odpověděla demonstrací antifašistickou.

Přes všechny obtíže došlo po první světové válce k oživení kulturního života. Byly pořádány velké oslavy. 19. června 1921 se odhalení památníku českých bratří na Růžovém paloučku zúčastnilo 60-70 tisíc lidí. Odpoledne byl odhalen druhý pomník – Komenského v Litomyšli (autorem obou byl Alois Metelák). V roce 1924 proběhly velké Smetanovy oslavy, během nichž byla otevřena skladatelova rodná světnička v zámeckém pivovaru a odhalena socha na náměstí od Jana Štursy. Největším podnikem však byla Krajinská výstava východních Čech v roce 1929, kterou navštívil i prezident Masaryk. Desetitisíce návštěvníků dokázaly přitáhnout i velké výstavy, jejichž hlavním organizátorem byl Z. Nejedlý – Jiráskova (1931), Němcové (1932) a Smetanova (1934). Rozhodnutí neudělit Nejedlému pro jeho angažovanost v KSČ čestné občanství tak v roce 1936 vyvolalo velký rozruch, protože měl mnoho příznivců mezi kulturními pracovníky.

Vedle obytných domů vyrostla v této době v Litomyšli řada veřejných budov. Dominantou Nové čtvrti se stalo v roce 1923 gymnázium. Zemská průmyslová škola z roku 1929 byla centrem krajinské výstavy. V roce 1922 byl postaven Lidový dům, roku 1925 sokolovna. Na zámku byla v roce 1926 otevřena městská obrazárna a ve staré budově gymnázia o dva roky později městské muzeum. V Litomyšli fungovala hned dvě kina (Sokol a Lidový dům). Natáčení úspěšného filmu Otakara Vávry Filosofská historie se v roce 1937 jako kompars účastnilo mnoho místních obyvatel.

Se vznikem republiky byl spojen i odpor ke katolické církvi, příliš angažované v minulém režimu. V roce 1925 se před radnicí konal tábor proti politice Vatikánu (odvolal nuncia, když se výročí Husova upálení stalo státním svátkem). Také v Litomyšli vznikl sbor Církve československé (1924). Rozvíjel se spolkový život, existoval tu např. i jazzový orchestr. V roce 1935 byl založen hokejový odbor Sportovního klubu. Působilo tu hned několik skautských oddílů.

Ve 30. letech byla i na Litomyšlsku stále patrnější nacistická hrozba – v parlamentních volbách 1935 ve zdejších německých obcích zvítězili henleinovci. Drtivou většinu získali v obecních volbách 1938. Na blížící se válku se připravovala i československá armáda – v červenci 1936 zkoušelo letectvo nálet na Litomyšl, v srpnu bylo uspořádáno v okolí velké cvičení. V květnu 1938 proběhla v Litomyšli hladká a nadšená částečná mobilizace, když se jednání se sudetskými Němci dostávalo do slepé uličky. Nezaháleli ale ani Němci – jejich mládež v okolních obcích hlídkovala a prováděla cvičení. Ve dnech 21. až 22. září 1938 probíhala v Litomyšli demonstrace za setrvání v odporu proti Německu i za cenu války. V Čisté četníci donutili místní obyvatele schovat vyvěšený prapor s hákovým křížem. 23. září proběhla všeobecná mobilizace přijatá s úlevou a nadějí. Ale poté byla uzavřena Mnichovská dohoda. Hranice Německé říše se přiblížily Litomyšli na dohled. V Janově založili Němci hranici z československých vlajek a obrazů prezidenta. Do Litomyšle začali proudit uprchlíci z pohraničí (ubytováni byli na zámku a v hostincích). V říjnu Němci zabrali i některé české obce jako Pohodlí nebo Pazuchu, ale nakonec byli donuceni je vrátit.

Začínala nová doba. I v Litomyšli se brzy objevily protižidovské letáky. Druhá republika znamenala přechod od demokracie, která podle některých selhala, k autoritativnímu režimu.

první republika první republika

Petr Chaloupka, Regionální muzeum v Litomyšli

 

Aktuality | Expozice | Rodný byt Bedřicha Smetany | Portmoneum | Kontakty

© 2014 Regionální muzeum v Litomyšli | info@rml.cz | RML je zřizováno Pardubickým krajem

Mapa stránek E-mail Facebook