Regionální muzeum v Litomyšli
Muzeum - místo setkávání

Čeští bratři

Vyhnáním biskupa dramatické události pro Litomyšl ani zdaleka nekončily. Spory začínaly komplikovat vztahy i mezi různými větvemi husitů. Na jaře roku 1425 proto přitáhli k Litomyšli radikální táboři, obsadili město a dobyli hrad, kde pobořili mnoho budov včetně katedrály. Město spravoval hejtman sirotků Vilém Jeník z Mečkova. V roce 1432 ho nahradil Vilém Kostka z Postupic, významný husitský diplomat, který včas pochopil nutnost ukončit zdlouhavé, zemi pustošící války. V bitvě u Lipan v roce 1434 to prý byl on, kdo zabil Žižkova nástupce Prokopa Holého. Za své služby dostal v září 1436 od krále Zikmunda litomyšlské panství do zástavní držby. Dlouho se z obohacení neradoval, protože již v listopadu byl zavražděn ve vojenském táboře při obléhání Hradce Králové, drženého radikály. Jeho rodu však zůstala Litomyšl zachována, stejně jako řada dalších panství. Kostkové se tak díky válkám vyšvihli z bezvýznamného chudého rodu mezi nejpřednější rody království.

Také Vilémovi synové se podíleli na politickém dění v zemi. Bohuš Kostka se účastnil dobývání Prahy Jiřím z Poděbrad v roce 1448. Jeho bratr Zdeněk byl Jiříkovým diplomatem a v roce 1467 se stal dokonce nevyšším purkrabím (nejpřednějším úředníkem v Čechách), ale již o rok později padl v boji proti uherskému králi Matyáši Korvínovi. Další z bratrů, Albrecht, vedl v roce 1464 poselstvo k francouzskému králi, aby mu předložil Jiříkův návrh na vytvoření spolku křesťanských panovníků, který měl zaručit mír v Evropě a její obranu proti na Balkáně vítězně postupujícím Turkům. Albrecht ale později přešel na Korvínovu stranu a stal se katolíkem, aby pro rod udržel statky na Moravě. V Litomyšli tak vládl nejmladší bratr Jan, který se stal příznivcem českých bratří.

Tehdejší Litomyšl se vzpamatovávala z válek (např. kostel začal zase sloužit původnímu účelu – prasata z něj byla vyhnána) i z ničivého požáru z roku 1460. Čekaly ji léta rozkvětu. Po husitských válkách měla jen necelý tisíc obyvatel, ale rychle se rozvíjela a dále počešťovala. Zemědělství si stále zachovávalo svoji důležitost, ale rostla např. soukenická produkce, která byla na přelomu 15. a 16. století vyvážena i do Uher. Od roku 1512 byl každý týden pořádán masný trh a v roce 1524 se místo dvou konaly již tři výroční trhy. Město pro svůj špitál přikupovalo statky v okolních obcích (ve Sloupnici, v Heřmanicích, na Budislavi aj.) a budovalo tak panství, které drželo až do roku 1848. Podsíně na náměstí jsou doloženy již v roce 1457; byly opravovány domy, městské brány, Kostkovský palác i kostel Povýšení sv. Kříže (ten byl v té době samozřejmě kališnický, na konci 15. století tu vzniklo literátské bratrstvo – spolek provozující liturgický zpěv). V první polovině 16. století sem začínala pronikat i renesance (ve 40. letech postavil kameník Blažek dům U Rytířů).

Na rozvoji se výrazně podíleli čeští bratří. Církev založená v roce 1457 hlásala původně rozchod se světem, odmítala jeho instituce i vzdělanost. V roce 1475 je v Litomyšli poprvé doložen jejich sbor. Na zesvětštění Jednoty na synodu v Brandýse nad Orlicí v roce 1490 měli zásluhu i litomyšlští bratří vedení Janem Klenovským. Bylo tu ustoupeno od zásady dobrovolné chudoby, členům církve bylo umožněno zastávat úřady a tak se otevřela cesta pro vstup do té doby se zdráhajících šlechticů a měšťanů.

Jana Kostky Bohuš II. založil v roce 1490 pro bratry Horní město, které se rozkládalo kolem dnešní Jiráskovy ulice a mělo vlastní radnici v místech pozdějšího piaristického chrámu. Litomyšl se stala vedle Mladé Boleslavi nejdůležitějším bratrským centrem. Jejich víra se šířila také do okolí. Kostkové byly obhájci všeobecně pronásledované Jednoty, ale podpora měla své meze – jen pokud nebyli sami ohroženi.

Ve městě žila řada šlechticů i významných osobností. Duchovními správci sboru byli Jan Táborský, známý kazatel Vavřinec Krasonický a po něm od roku 1532 Jan Augusta, biskup Jednoty jednající s Lutherem, Kalvínem, králem Ferdinandem I. i císařem Karlem V. V Litomyšli žil také Martin Kabátník, který podnikl v letech 1491-1492 cestu do Svaté země a Egypta, aby tu pátral po obcích původních křesťanů. Jeho zážitky vyšly poprvé knižně v roce 1518. Působil zde i významný lékař Jan Černý-Niger, Marta z Boskovic tu napsala v roce 1507 dopis králi, ve kterém se zastávala bratří a stala se tak jednou z prvních českých žen angažujících se ve veřejném dění. Bratří založili vlastní školu i špitál a v roce 1503 sem byl povolán tiskař Pavel z Meziříčí, aby zde založil jednu z nejstarších českých tiskáren.

Žádná prosperita však netrvá věčně. V květnu 1546 zachvátil obě města, zámek i cenný bratrský archív velký požár (prý tehdy foukal tak silný vítr, že zanášel plameny až do Kornic). Ještě větší pohromu pro bratří znamenal následující rok. Spory mezi protestanty a katolíky v Německu přerostly ve válku a Češi ji využili k svému prvnímu polovičatému povstání-nepovstání proti Habsburkům. Po vítězství nad německými protivníky v bitvě u Mühlberka využil král Ferdinand I. příležitost a vypořádal se s domácími odpůrci. Bohuš III. Kostka, v jehož pražském domě se spiklenci scházeli, byl potrestán odnětím většiny svých statků včetně Litomyšle. Na jaře 1548 byl v lesích za Sloupnicí zradou litomyšlského měšťana zajat biskup Jan Augusta a krátce na to byli bratří vypovězeni ze země – odešli do Polska a na Moravu.

Litomyšl, ve které převládli utrakvisté (kališníci), poté pro královskou komoru spravoval hejtman Šebestián z Šenajchu (Schönaich) s bratrem Fabiánem, jedním z hrdinů bitvy u Mühlberka.

Petr Chaloupka, Regionální muzeum v Litomyšli

 

Aktuality | Expozice | Rodný byt Bedřicha Smetany | Portmoneum | Kontakty

© 2014 Regionální muzeum v Litomyšli | info@rml.cz | RML je zřizováno Pardubickým krajem

Mapa stránek E-mail Facebook