Z Váchalova rodinného alba

Matka, otec, manželka Máša, přítelkyně Anna Macková, psi Voříšek a Tarzan nebo kočka Doxa stanuli často před objektivem Josefa Váchala. Výstava nechce v první řadě představit Váchala jako fotografa. Jejím cílem je vstoupit do jakéhosi „meziprostoru“ mezi výtvarným dílem a fotografií, a to v několika rovinách.

Josef Váchal velkou část svého života fotografoval. U snímků vidíme jak snahu o uměleckou fotografii, případně o zaznamenání motivu pro budoucí výtvarné dílo, tak pouhé dokumentování určitých osob, míst či situací. Váchal zároveň pracoval s fotografií jako s výtvarným prostředkem, ať se to týkalo úpravy snímků kresbou nebo jinou technikou, použití víceexpozice či zapojení fotografie do koláží a textů. Důležitým momentem vztahu fotografie-dílo jsou kontrasty i souznění černobílého vyjádření fotografie a barevných možností díla výtvarného.

Výstava je pořádána ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví.