Umění dráteníků kdysi a dnes

Velký výstavní sál Regionálního muzea v Litomyšli zaplnily nejen výrobky novodobých dráteníků, ale i ukázky tradičních prací slovenských dráteníků, kteří během 19. století a v 1. třetině 20. století putovali (vyjma Austrálie) po celém světě, opravovali prasklé staré nádoby, drátovali nové a prodávali své výrobky. Z muzejních sbírek jsou vystavené drátované nádoby, na nichž si návštěvníci mohou všimnout, že při opravách estetické hledisko skutečně nehrálo roli, důležitá byla funkčnost nádoby. Vystavena je mísa z žitavské fajánse z roku 1724, pocházející pravděpodobně z litomyšlské piaristické koleje, která dokládá opravu drátem technikou heftování. Tento způsob zpevňování prasklých nádob byl známý už v pravěku, což dokládají prezentované archeologické nálezy. K vidění jsou nálezy různých typů spon a záušnic, dokládající užití drátu na špercích. Nesmí chybět pastička na myši, suverénně nejprodávanější výrobek dráteníků. Jejich cenám ve své době nemohla konkurovat ani tovární výroba.

O nelehkém životě dráteníků se návštěvníci na výstavě dočtou mnohé zajímavosti. Dozví se, proč s sebou třeba kromě nářadí nosili v krosně ocas kocoura, vosí hnízdo nebo jakou roli hrály cvočky v uších dráteníků či byliny za kloboukem.

Největší prostor je na výstavě věnován novodobým dráteníkům, kteří dnes již nepotřebné řemeslo udržují, uchovávají tradiční postupy výroby a rozvíjejí ho dál vymýšlením nových technologických postupů. Vznikají nové typy výrobků, jejichž funkce už není jen praktická, ale podstatný je také design. Na výstavě se představuje 20 uměleckých dráteníků z celé České republiky a co člověk, to jiný typ výrobků, odlišný materiál i způsob zpracování. Tradiční spojení drátu a keramiky můžeme vidět na výrobcích Věry a Josefa Pichových, naopak vyloženě uměleckým dílem jsou objekty akademické malířky Blanky Šperkové. Po duši pohladí poetické výrobky Ladislava Šlechty, který je z drátu schopný vyrobit vše od králíků z klobouku až po narativní scénu z babiččiny kuchyně, díla Miroslava Chaloupky, Věry Cestrové i Petry Jůzové. Šperkům se věnují Ilona Pavlíčková, Krasava Šerkopová a Lada Borecká. Dokonalé je spojení drátenického a kovářského řemesla na exponátech Zdeňka Slavaty a Aleny Kulhánkové, jejichž páv na kleci propaguje výstavu na plakátě. Že i paličkovat lze z drátu vás na svých špercích přesvědčí Iva Vanžurová. Předměty s osobním příběhem a neuvěřitelné množství typů drátovaných hodin představuje Dana Frydrychová. Hanka Vrbicová vystavuje především svítidla, doplněná o korálky, jejichž stíny společně s dráty vytváří krásné stínohry. Monika Sochůrková zaujme určitě velkou drátěnou pannou, Věra Studená nabídkou klobouků a drátovaných vajíček. Děti ocení první drátovaný komiks na světě, pohádku O kohoutkovi a slepičce od Hany Řepkové. Jemností zpracování zaujmou nádoby Jaroslava Pahoreckého, který speciálně pro litomyšlskou výstavu odrátoval i historickou fotografii dnešní budovy muzea. A v neposlední řadě se návštěvníci mohou na výrobcích Ladislava Lokajíčka přesvědčit, že vyrábět lze opravdu z jakéhokoliv drátu, nejen nového. Jeho trojrozměrné obrázky nadchnou každého.

Vernisáž výstavy se uskuteční v sobotu 12. března 2016 ve 14 hodin za účasti většiny vystavujících dráteníků. V rámci vernisáže vystoupí folklorní soubor Heblata při ZUŠ Bedřicha Smetany v Litomyšli. Následovat bude ukázka drátenického řemesla v praxi, dráteníci vám vysvětlí způsob práce a možná i nechají něco vyzkoušet. K prodeji s sebou budou mít některé své výrobky, ty dražší si u nich můžete objednat.

Dále bude od 13 do 17 hodin v muzejnímu ateliéru připraveno Veselé jarní tvoření. Přijďte si namalovat skleněnou prysku, kraslici nebo jarní či velikonoční dekoraci. Program je vhodný pro všechny bez rozdílu věku.

Abychom ušetřili Vaše peníze na případný nákup drátovaných předmětů, bude tento den vstup do muzea od 13 do 17 hodin zdarma.

Výstavu pořádá Regionální muzeum v Litomyšli ve spolupráci s Cechem česko-moravských uměleckých dráteníků a se soukromými dráteníky.