K jejímu vzniku přispělo mj. více než čtyřicet pamětníků, kteří ji obohatili svými svědectvími, rodinnými fotografiemi, úředními materiály či rodovými kronikami. Přestože v ní významným způsobem vystupuje do popředí represe, nepůjde jen o ni. Zachycuje také proměnu běžného života vesničanů a jejich sociálního zázemí, životní perspektivy dětí z rolnických rodin připoutaných systémem novodobého nevolnictví k půdě, srovnání s životními podmínkami lidí pracujících v průmyslu apod. Její nedílnou součástí je i nástin vývoje venkova od završení kolektivizace do dnešních dnů. Autorem první části je Martin Boštík. Závěrečný esej, který je hlubokým vhledem do způsobu života rolnického stavu a zároveň reflexí jeho zániku, pro ni napsal Pavel Kosatík.

Publikace, kterou graficky zpracoval Jiří Lammel, bude veřejnosti představena ve Smetanově domě v rámci debaty Trauma kolektivizace v sobotu 17. října ve 14 hodin.