ZAV na katastru obce Chornice

Jako první byla při rekonstrukci kanalizace na ulici Trnavská v roce 2013 nalezena krásně zachovaná barokní haťová cesta. Haťovou cestou se obecně myslí dřevěné zpevnění měkkého terénu. V Chornicích si tímto způsobem předkové v 18. století poradili s bahnitým terénem. Do něj položili podélně dřevěné trámy a přes ně uložili neodvětvené drobné stromky, čímž měkký terén zpevnili. Provedená dendrochronologická analýza (datování podle letokruhů dřeva) trámu potvrdila, že cesta vznikla po roce 1720. Ke stavbě použili dřevo z borovice, smrku a jedle. Shodný způsob stavby cest, i když v preciznějším provedení známe z antiky. Jak se postupně zvedal terén, docházelo k dalším úpravám cesty, která byla zpevněná kameny. Nakonec byla zadlážděná štětem (lomové kameny jsou ukládány na výšku vedle sebe). Při výzkumu byla nalezena i mince z roku 1800 a podařilo se zachytit novověké vodovodní potrubí ze smrkového dřeva.

Velmi zajímavým nálezem z roku 2014 je bohatý sídlištní objekt (zahloubená jáma vyplněná tmavou vrstvou) zachycený při kanalizaci obce. Objekt pochází z mladší až pozdní doby římské (180 – 400 n.l.) a je zřejmě součástí rozsáhlejšího germánského sídliště. Ve výplni objektu byly nalezeny zlomky keramiky, přesleny (setrvačník vřetene na výrobu nití), kovové předměty (např. zlomek cedníku, který často Germáni používaly jako součást picí soupravy), zvířecí kosti, rybí šupiny a unikátní skleněný hrací kámen. Tento kámen byl původně součástí stolní hry, kterou si Germáni krátili dlouhou chvíli. Kromě toho byl v objektu pohřben nebo pohozen pes. Díky analýze víme. že zemřel v 8 – 9 letech a byl vysoký jako dnešní samice německého ovčáka. Uložení psa do této jámy může souviset s náboženskými praktikami Germánů, kteří tímto způsobem někdy „uzavírali“ zanikající objekty. Z rozboru zvířecích kostí vyplývá, že konzumovali domácí (prase, tura, méně ovci a koně) i divoká zvířata (prase divoké). V objektu byly nalezeny i kosti medvěda, zajíce, jestřába a kaprovitých ryb. Díky geologickému rozboru víme, že využívali převážně místní kámen jako surovinu. Z archeobotanické analýzy (rozbor semen a uhlíků) vyplývá, že konzumovali různé druhy obilí, a to pšenici, ječmen, oves a žito. Dále luštěniny jako je hrách a vikev.

V červenci letošního roku byl realizován zatím poslední záchranný archeologický výzkum při skrývce pro příjezdovou cestu k novým rodinným domkům. Výzkum odhalil část pravěkého sídliště. Po skrývce byly v geologickém podloží (žlutě zbarvená jílovitá hlína) rozpoznány tmavé „skvrny“ hnědočerné až šedé barvy. Jednalo se o archeologické objekty, konkrétně hrobovou jámu, menší sídlištní objekty a velký hliník.V pravěké hrobové jámě byla nalezena část lidské kostry bez pohřební výbavy (milodarů). Proto je hrob složité přesněji datovat. Zachovaly se pouze kosti dolních končetin a část lebky s čelistí a zuby. Zřejmě se jednalo o jedince menšího vzrůstu, možná dítě. Ostatky budou zkoumány antropologem.

O přesnější dataci lokality se postaral nález hliníku - jámy velké v průměru 4,5 m. Lidé z ní těžili hlínu, kterou používali k mnoha účelům, nejvíce asi k omazávání proutěných stěn obydlí a k výrobě keramických nádob. Po té co hliník přestal plnit svoji funkci, se z něj stala odpadní jáma do které lidé odhazovali odpad za sídliště nebo mohl být zaplněn přirozenou cestou. V jeho výplni bylo nalezeno množství keramických střepů a kamenů. Keramika dovoluje datovat hliník do neolitu až eneolitu (5700 až 2000 př. n. l.). Přesnější kulturní zařazení a dataci provedeme až po laboratorním ošetření keramiky.

Obec Chornice má velmi bohatou historii sahající až do pravěku, což tyto výzkumy potvrzují. Při jejich realizaci nás velmi těšil zájem místních obyvatel a kladný přístup vedení obce Chornice. Vzhledem k bohatému osídlení Chornic různými kulturami v pravěku předpokládáme, že tyto výzkumu nebudou posledními a velmi se na návrat do Chornic těšíme.

autoři článku  Jana Němcová a Pavel Kejval

Obr. 1: haťová cesta

Obr. 2: dřevěné potrubí

Obr. 3: mince z roku 1800 (avers)

Obr. 4: Sídlištní jáma se psem

Obr. 5: Nálezy z germánské sídlištní jámy (5:1, 2 – keramické nádoby, 5:3, 4 přesleny, 5:5 hrací kámen, 5:6 cedník)

Obr. 6: Hrobová jáma s kosterními pozůstatky

Obr. 7: Sídlištní jáma „hliník“ po vybrání výplně

Obr. 8: Keramický materiál z výplně velkého hliníku - výběr