Regionální muzeum v Litomyšli
Muzeum - místo setkávání

Poklady ze sbírek

Ve sbírkách litomyšlského muzea se nachází celá řada unikátních či pozoruhodných předmětů. Zde je malá ochutnávka ...

Předměty jsou představeny pomocí tzv. 3D prezentace umožňující prohlížení ze všech stran i přiblížení na jakýkoli detail.

3D prezentace vznikla ve spolupráci s firmou Visual360.

Pieta

Dřevěná polychromovaná socha Piety, expresivně ztvárněná, je kvalitní prací neznámého barokního mistra z počátku 18. století. Její původní umístění neznáme, má ovšem zajímavou moderní historii. Spolu s dalšími sochami byla nalezena v roce 1971 dělníky pod podlahou verandy jednoho domu ve Svitavách, kam ji zřejmě ukryli koncem druhé světové války odcházející němečtí obyvatelé města. Při nálezu byly sochy dělníky odcizeny, po vyšetřování tehdejší veřejnou bezpečností se je podařilo nelézt a předat do litomyšlského muzea.

zhotovil neznámý autor kol. r. 1710
výška sochy 34 cm
předána do muzea veřejnou bezpečností r. 1972
inv. č. 20C-130

více informací o předmětu naleznete v katalogu Sbírky RML ONLINE.

Panna Marie Bolestná

Dřevěná lakovaná socha P. Marie Bolestné je prací Severina Tischlera, významného představitele pozdně barokního sochařství v českých zemích. Autorství i datace díla do první poloviny třicátých let 18. století bylo určeno zcela nedávno, neboť Tischlerova umělecká osobnost zůstávala dlouho ve stínu jeho současníků, jímž se také často jeho díla připisovala. Socha P. Marie Bolestné má protějškovou řezbu sv. Jana Evangelisty. Společně tvořily bezesporu součást drobné Kalvárie, jejíž původní umístění neznáme. Známá historie sochy začíná až v roce 1971, kdy byla nalezena s jinými sochami ve Svitavách. Okolnosti nálezu jsou uvedeny výše u sochy Piety.

zhotovil Severin Tischler v letech 1730-1735
výška sochy 45 cm
předána do muzea veřejnou bezpečností r. 1972
inv. č. 20C-154

více informací o předmětu naleznete v katalogu Sbírky RML ONLINE.

Skeletové hodiny

Velké železné skeletové hodiny jsou zajímavým technickým unikátem, obtížně zařaditelným do standardního typologického systému časoměrných přístrojů. Pocházejí z 19. století, ale výrobce ani jejich původ bohužel neznáme.
Bicí stroj má pero uloženo ve velkém pérovníku, z jehož obvodu se hnací síla přenáší pomocí konopného provazu na závitkový kompenzátor. Hodinový stroj s kalendáriem je doplněn budicím mechanismem s kovovým zvonkem. Technickou zajímavostí stroje je to, že hodinový stroj i budicí mechanismus jsou poháněny jediným společným perem.

vyrobil neznámý výrobce v 19. stol.
výška stroje 64 cm
způsob získání muzeem neznámý (před r. 1981, kdy byly prvně zaevidovány)
inv. č. 14A-50

více informací o předmětu naleznete v katalogu Sbírky RML ONLINE.

Jízdní kolo Viléma Vorbacha

První vysoké kolo se v Čechách objevilo v roce 1879, kdy s ním přijel Angličan Beo Crowl. Ubytoval se na Smíchově v domě továrníka Jana Kohouta. Nový vynález jej zaujal a proto hned na jaře 1880 vyrobil ve své továrně první vysoká kola pro své syny a brzy nato pro další nadšené velocipedisty. Vyráběl rovněž řadu složitějších dílů, s jejichž využitím stavěli kola i další výrobci. Jedním z nich byl zámečník Vilém Vorbach z Pardubic, sám zapálený cyklista a jeden ze zakladatelů pardubického Klubu českých velocipedistů v roce 1885.
Kolo z litomyšlského muzea je nejstarším známým výrobkem Vorbacha (výrobní číslo 118), navíc je výjimečně kompletní, a patří zároveň k nejstarším dochovaným kolům české provenience.

vyrobil Vilém Vorbach v Pardubicích v 80. letech 19. stol. (s použitím dílů fy. Kohout)
výška kola 144 cm
způsob získání muzeem neznámý (před r. 1953, kdy bylo prvně zaevidováno)
inv. č. 8A-7

více informací o předmětu naleznete v katalogu Sbírky RML ONLINE.

Číše J. J. Mildnera

Johann Joseph Mildner z rakouského Gutenbrunnu je mezi milovníky barokniho skla známou postavou, neboť jako jeden z mála výrobců kombinoval na jednom výrobku broušené jednostěnné sklo s dvoustěnným, kde vložená zlatá folie byla zdobena z obou stran. Navíc svá díla signoval a neopomněl ani datum vzniku.
Naše číše pochází z roku 1793. Uprostřed je oválný dvoustěnný medailon ze zlaté folie s podobiznou Marie Terezie a obíhajícím nápisem: "Kaiserin Maria Theresia 1740 - 1780". Broušený dekor kolem medailonu je již v jednostěnném skle. Zadní strana medailonu (uvnitř číše) nese rytinu městských paláců. Na horním a dolní okraji doplňují výzdobu nádoby lemy z dvoustěnného skla s červeně malovaným květinovým dekorem a opisem na zlaté fólii.

zhotovil J. J. Mildner v rakouském Gutenbrunnu v r. 1793
výška číše 11,8 cm
muzeum získalo číši z pozůstalosti po litomyšlském sběrateli Františku Brinkem (zemř. 1951)
inv. č. 10A-35

více informací o předmětu naleznete v katalogu Sbírky RML ONLINE.

Džbán Jiřího Pivoňky

Pozoruhodný džbán vyrobil v roce 1709 českotřebovský hrnčíř Jiří Pivoňka. Práce tohoto mistra na sobě nesou dataci a často také text, jehož rozsah a kvalita nejsou na keramice obvyklé. Náš džbán zdobí malovaná ženská postava se zrcátkem v ruce a muž s hráběmi. Malbu doplňuje vtipný veršovaný text: Kdo Nepřege Tielu swemu/ aniž Přege czo gynemu Mnohy/ gest tak welmi skaupy/ za kregczar Pywa nekaupj/ Anj do Gospody negde radegj/ niekam w Kaut wegde. Zabige/ babu neb Kolacz Pogy gako/ notneg Woracz.“
“Ga mau Žienu Pržywssem necham/ Když genom od nj Pokog mam. ona mug/ dum ržydj gak sama chcze žere a deilat/ nechcze a ga sem k nj gako blazen/ a wymitam smetj z domu wen.// Ktera Žiena Nepřžege Pitj mužj swemu/ ta Zasluhuge hodneho bitj.//".

zhotovil Jiří Pivoňka v České Třebové v r. 1709
výška džbánu 30 cm
muzeum získalo džbán z pozůstalosti po lékaři a sběrateli MUDr. Eduardu Čermákovi v r. 1896
inv. č. 10B-516

více informací o předmětu naleznete v katalogu Sbírky RML ONLINE.

Cechovní truhlice litomyšlských mlynářů

Truhlic mlynářských cechů se v českých zemích dochovala celá řada, tato - datovaná do roku 1790 - je unikátní tím, že zřejmě jako jediná má vyřezávanou výzdobu zpodobňující nástroje k ostření mlecích kamenů. Na víku v levém poli jsou zkřížené líhy (připomínají žebřík) a sochor k obracení horního mlecího kamene, nad nimi zkřížená pemrlice a špičák. Na víku v pravém poli je váleček používaný rovněž při obracení horního mlecího kamene, nad ním je mlecí kámen. Ostatní výzdoba je tematicky zcela běžná - na čele květiny, na bocích klasy, na zadní stěně paleční kolo a také datace.

zhotovil neznámý autor v r. 1790
výška truhlice 35 cm
muzeu daroval Fr. Háša, předseda mlynářského spolku v Litomyšli, v r. 1897
inv. č. 11A-106

více informací o předmětu naleznete v katalogu Sbírky RML ONLINE.

Loutkové divadlo litomyšlských sokolů

V roce 1922 byl zřízen loutkařský odbor litomyšlské sokolské jednoty. Vlastními silami si sokolové vyrobili velmi kvalitní loutky a kulisy. Autorsky se na této práci podílel pravděpodobně malíř, pedagog a starosta jednoty Karel Šťastný se svým bratrem Oldřichem. Každoročně se hrálo minimálně deset představení, a to obvykle s velkým úspěchem.
Unikátní divadlo sestávalo původně ze čtyřiceti loutek vysokých kolem 70 cm, několika set oděvů a dále z kulis a nábytku pro loutky. Po zrušení Sokola se divadlo dostalo do Domu pionýrů a mládeže, kde došlo k jeho částečnému poškození. V roce 1972 se jej podařilo zachránit a uložit v muzeu.
Divadlo je zde obrazově prezentováno loutkou kašpárka.

divadlo zhotovil kolektiv autorů v 20. – 40. letech 20. stol.
výška loutky kašpárka 60 cm
divadlo předáno do muzea r. 1972
př. č. 44/1972

tento předmět dosud není v katalogu Sbírky RML ONLINE

 

Aktuality | Expozice | Rodný byt Bedřicha Smetany | Portmoneum | Kontakty

© 2014 Regionální muzeum v Litomyšli | info@rml.cz | RML je zřizováno Pardubickým krajem

Mapa stránek E-mail Facebook