Kosí hnízdo
Litomyšlské kosí hnízdo bylo jedním z několika desítek filiálních hnízd Prahnízda kosů v Chrudimi (založeného roku 1867), existujících v Čechách, na Moravě a dokonce i na Slovensku, ve Vídni a v Chicagu. Jak se dočítáme ve stanovách, pro Chrudim a Litomyšl téměř totožných, šlo o "nevázaný kruh domácích šprýmantů usedlých i neposedů", provozujících "volné oddychování po denním lopocení, trousení rozumem, chválení a pomlouvání všeho, co se děje na světě a u nás…". Členy čili kosy mohli být mohli být pouze muži, kteří po absolvování přijímacího rituálu dostali nové, kosácké jméno a jako znak členství nosili "červené čepice v jeden roh vybíhající". Zakládající a další zvláště zasloužilí kosové se pyšnili rytířským titulem. Správu hnízda, jež své slety konalo v tzv. kosárně vždy ve středu, ať už to byl jakýkoliv den, vykonával obrkos.
Zakladateli Hnízda kosů litomyšlských byli Josef Žďárský a kupec, sběratel, starožitník, kronikář, insitní malíř, kustod městského muzea a nepřekonatelný humorista Quido Šimek (1857-1933). Ten po téměř celou dobu čtrnáctileté existence hnízda zastával funkci obrkosa, a to pod jménem rytíř Šťouralík, pán ze Stavuňku, většinou se staral o program kosáckých schůzek, kde se kupř. debatovalo o stavbě tramvajové dráhy z Litomyšle do Strakova nebo o problematice slanečků (zapovězena byla politika a karetní hry), a redakčně připravoval a ilustroval časopis Kosí zobák, který vtipně glosoval i pranýřoval nešvary života v Litomyšli. Proslulé byly kosácké oslavy Silvestra, jež se však nikdy nekryly s posledním dnem roku, ale odehrávaly se v lednu, únoru či březnu. Kosové - vážení živnostníci, učitelé a úředníci (v roce 1899 mělo hnízdo zhruba 40 členů) - na nich vystupovali v zábavných scénkách, hudebních číslech a deklamacích. Samozřejmostí byl zpěv kosácké hymny, díla učitele a hudebního skladatele Františka Vognera alias kosa ABCD. Členové hnízda také s úspěchem provedli (a to i v Poličce) několik komických zpěvoher, např. roku 1893 operu Král Edip, kterou zkomponoval kos S-tam-tam, tedy učitel hudby Roman Nejedlý. Významnou součástí života kosů byly kolektivní výlety do okolí, o jejichž průběhu pak Quido Šimek informoval v ad hoc vydávaných Výletních listech; referát o cestě do Džbánova v červnu 1892, kam jelo vlakem - vyzdobeným tabulkami "Na zdar!", velkým kosem a nápisem "klap" (kosáckým pozdravem) - na 300 Litomyšlanů, přinesly i Chrudimské noviny, jejichž zpravodaj svůj článek zakončil slovy: "Kosáckému humoru, který jedině jest s to zapudit i politickou mizérii, voláme hřímavé: Klap." Právě politické rozmíšky však v roce 1903 stály za zánikem hnízda, jehož čestným členem byl i Alois Jirásek neboli kos Brk.
Martin Boštík, Regionální muzeum v Litomyšli
Stanislav Vosyka, Okresní archiv Svitavy
