Faltysovo knihkupectví

Emil Faltys (1888–1947)

Zakladatel knihkupectví Emilián Faltys se narodil 9. října 1888 v rodině hostinského v Chocni. Tatínek Jan pocházel z Nedošína a maminka Josefa byla dcerou lékaře v Letovicích. Léta školní docházky ukázala, že Emil nebude právě studijní typ, a tak ve svých 14 letech nastoupil do učení ke spřízněnému knihkupci Veselíkovi v Litomyšli. Po sedmi letech opouštěl Litomyšl s vynikajícím vysvědčením pilného, poctivého a spolehlivého pracovníka. S tímto doporučením se vydal na zkušenou a 1. dubna roku 1909 nastoupil na místo účetního v Prombergově knihkupectví v Olomouci. Ale již v říjnu téhož roku se patrně ze zdravotních důvodů vrátil do Litomyšle a u Veselíků přijal práci knihovního účetního. Seznámil se zde s hospodyní Helenou Sedliskou, kterou si roku 1916 vzal za ženu. Domovem se jim stal dům na Vodních Valech čp. 400.

Vlastní knihkupectví si Emil otevřel na podzim roku 1919 v pronajatých prostorách domu čp. 112 a obchod s knihami rozšířil o další sortiment. Vždyť byl přece majitelem koncese "ku provozování živnosti knihkupecké, spojené s antikvariátem a obchodem uměleckým zbožím a hudebninami"! Prodával i papírnické potřeby, hudebniny, časopisy, divadelní hry a turistické průvodce. V nabídce měl také spiritistickou literaturu a medijní kresby.

Knihkupectví se v roce 1926 přestěhovalo do domu čp. 106 a změnilo název na Lidové knihkupectví Emila Faltyse. Vydávalo také svoje pohlednice, drobné publikace a v komisním prodeji nabízelo obrazy místních malířů a další umělecká díla. Sám Faltys byl činným v Litomyšlské filharmonii a ve Vlastimilu. Roku 1933 získal novou koncesi na půjčovnu knih, která měla provozovnu u Faltysů doma. V roce 1935 koupil Emil Faltys dům na náměstí čp. 109, v němž sídlí knihkupectví dodnes. Do nových prostor přestěhoval roku 1938 nejen živnost, ale i rodinu. Obchod vzkvétal a ani za druhé světové války nebyl jeho chod narušen. Jen zdravotní stav majitele, který již léta trpěl srdeční chorobou, se stále zhoršoval. Roku 1948, jehož události ukončily svobodné podnikání většiny soukromníků, se Emil Faltys již nedožil. Když na Silvestra roku 1947 zemřel, v dobovém tisku vyšel článek uvedený větou: "V posledním dnu roku 1947 opustil Litomyšl ve stáří 59 let knihkupec Emil Faltys, muž, jemuž rozkvět a dobré jméno města leželo vždy na srdci."

Jaroslav Faltys (1917–1999)

Pokračovatelem knihkupecké živnosti se stal nejstarší syn Jaroslav, který se u otce vyučil v letech 1932–1935 obchodním příručím. Podnik opustil jen ve válečných letech, kdy byl totálně nasazen v Německu, ale poté se vrátil zpět do firmy. V roce 1943 byl jmenován náměstkem v živnosti, kterým byl až do otcovy smrti v roce 1947. Celý rok 1948 pak věnoval žádostem o získání koncesí. Obchod zatím vedla maminka vdovským právem.

.Oficiálně převzal Jaroslav knihkupectví až v roce 1949. Koncesi na půjčování knih však nedostal. Stát chystal změny a netýkaly se jen knihoven. Již následujícího roku byl dům i s obchod znárodněn. Knihkupectví však nadále fungovalo pod záštitou Družstva ústřední distribuce knih Praha a Jaroslav Faltys se v zestátněném obchodě stal vedoucím. Od roku 1960 spadal obchod pod nově vzniklý národní podnik Kniha, Východočeského Krajského národního výboru Hradec Králové se sídlem v Pardubicích. Litomyšlské knihkupectví mělo v rámci podniku velký obrat, navíc se stalo učňovským střediskem budoucích knihkupců. Přečkalo tak i dlouhé roky normalizace.

Po zániku národního podniku Kniha v letech 1989–1991 řídil provoz knihkupectví Krajský národní výbor Hradec Králové. Poté bylo knihkupectví vráceno rodině zakladatele firmy, která navázala na obchodní tradici Faltysova knihkupectví. Po smrti Jaroslava Faltyse v roce 1999 převzala vedení knihkupectví jeho dcera Jitka Hurtová.

Výstavy v knihkupectví

Emil Faltys podporoval místní umělce a ve svém obchodě nabízel k prodeji jejich obrazy. V září roku 1927 uspořádal vánoční výstavku originálů, na níž se měli představit "mladí kumštýři i starší naši mistři". Korespondoval s malíři Honsou, Vejrychem a Malým. Z dalších reklamních tisků se přidávají jména Hůrka, Kalivoda, Kalvoda, Koráb, Kužel, Martínek, Moravec, Panuška, Procházka, Ropek, Schadt, Sigmund, Solovjev, Šplíchal, Šťastný, Švabinský, Trefil, Uprka, Voleský a Žufan.

V roce 1933 byly ve Faltysově knihkupectví vystaveny obrazy prof. Pavelky a, jak je zapsáno v městské kronice, "způsobily ve výkladě Faltysově pravou senzaci. Byly to mistrovské kresby jemných, delikátních a graciesních postav ženských aktů". Uvnitř knihkupectví byla k vidění díla Františka Ropka a Josefa Václava Síly. V roce 1934 pak následovala výstava Josefa Voleského a o rok později prodejní výstava obrazů Františka Ropka.

Faltysovo knihkupectví v datech

1919 – Emil Faltys získal koncesi pro zřízení druhého knihkupectví v Litomyšli v čp. 112
1926 – knihkupectví přesídlilo do domu paní Šaškové čp. 106
1927 – výstavka originálů místních malířů
1929 – Faltysovi vystavují na Krajinské výstavě v Litomyšli v Hlavním průmyslovém pavilonu knihy a psací stroje
1933 – v knihkupectví zřízena půjčovna knih, sídlem firmy je čp. 400
– ve výkladní skříni vystaveny akty od prof. Pavelky, uvnitř knihkupectví díla malířů Františka Ropka a Josefa Václava Síly
1934 – výstava Josefa Voleského
1935 – prodejní výstava obrazů Františka Ropka
1938 – knihkupectví se stěhuje do vlastních prostor v domě na náměstí čp. 109
1947 – zemřel Emil Faltys, vedení obchodu převzala vdova Helena
1949 – živnost přešla na syna Jaroslava Faltyse
1950 – knihkupectví znárodněno a provozováno pod záštitou Družstva ústřední distribuce knih Praha, Jaroslav zastává v obchodě funkci vedoucího
1960 – knihkupectví spadá pod národní podnik Kniha, Východočeského Krajského národního výboru Hradec Králové
1990 – knihkupectví provozováno pod názvem Knihkupectví U Rytířů
1991 – knihkupectví vráceno rodině zakladatele
1993 – vedení obchodu se ujímá vnučka Jitka Hurtová
1994 – zřízena pobočka Faltysova knihkupectví ve Vysokém Mýtě, zavřena roku 2009
1999 – zemřel Jaroslav Faltys
2008 – zrekonstruovány a rozšířeny prostory obchodu, nabídka rozšířena o esoterickou a duchovní literaturu

Miluše Vopařilová, Regionální muzeum v Litomyšli